STOP zbytečnému sekání trávy !


Co jsme zač ?
... Jsme prostě lidé, kterým vadí, že se zbytečně seká tráva a poškozuje životní prostředí.
Nejsme spojeni s žádným občanským sdružením, organizací či politickou stranou.

Zde jsou naše argumenty:


Problém seschnutí trávy:

Tráva posekaná na krátko v suchém a teplém polabském klimatu bez zavlažování brzy zaschne. „Anglický trávník“ vyžaduje časté zavlažování, buď přirozenými srážkami (Anglie), nebo častým zaléváním. Umělé zavlažování je přirozeně energeticky náročné a může narážet na nedostatek vody v suchých letních měsících. Sežloutlá tráva pak neplní svoji okrasnou a rekreační funkci, zejména pak v suchých a horkých letních měsících.


Odvodňování krajiny:

Když je trávník extrémně krátký, dochází k rychlejšímu stoku vody z terénu a tudíž i úbytku vody v krajině.

Zrychlení odtoku vody z terénu je způsobeno nedostatkem zadržujících materiálů a rychlejším výparem (sluníčko se dostane k půdě s nízkým porostem rychleji).

Alergické reakce na neposekanou trávu?

Je nesekaný trávník zdrojem alergenů, existuje nebezpečí alergických reakcí? Není. Louka může sekat před květem trav a pak koncem léta (tzv. otava). Tak to bylo v našich podmínkách vždy zvykem. Na městských trávnících doporučují někteří biologové ponechávat i padlé stromy, aby tlely přirozeným způsobem.

Ohledně alergenů je představa čím nižší trávník, tím méně alergenů snadno zpochybnitelná - více než na pyly jsou lidé totiž alergičtí na houby a roztoče a ty se právě více šíří z krátkých trávníků - drží se u země a vítr je z kratšího porostu snáze roznáší. Pyly jsou problémem jen v krátkém ročním období a v něm, před ním právě dochází ke klasické senoseči.

Estetické hledisko

Je krásný trávník sesekaný na několik milimetrů? Není! Kvetoucí dvouděložné rostliny (sedmikrásky, zvonky, kopretiny, štírovníky atd.) na trávníku jsou nádherné. Nadměrným sekáním dochází ke snížení druhové diverzity rostlin.

Estetické pojetí je velmi subjektivní - podléhá módě. V Holandsku nebo i v jiných zemích nechávají na trávnících v městech i padlé stromy (tlející, hnijící v rozkladu) a není to považováno za neestetické nebo jenom za nezdravé.

Snížení druhové diverzity živočichů a rostlin

Snížení druhové diverzity živočichů, v trávě pak nemůže žít hmyz a zvířata. Městské prostředí může poskytovat útočiště dokonce ohroženým druhům živočichů

Projev zvýšené druhová diverzity je jak v navýšeném počtu druhů rostlin (především dvouděložných - mák, chrpa, zvonky, šťovík, kopretiny, vždy samozřejmě vzhledem k další podmínkám prostředí jakými je nadmořská výška, obsah živin v půdě atd.), bezobratlých (hmyzu, brouků, měkkýšů) ale také obojživelníků a ptáků, kteří jsou v úzkém potravním vztahu s hmyzem (hmyzožraví).

Hluk, spotřeba fosilních paliv

Sekačky na trávu jsou velmi hlučné. Navíc se zbytečně spotřebovávají fosilní paliva, kterých je nedostatek. Město musí zbytečně vynakládat prostředky na techniku a lidskou práci.



Názorné ukázky:

Zbytečné sekání trávy
Délku 5cm již není možné tolerovat



Začátek září 2009
Západní Evropa: Zürich ČR: Hradec Králové



„svěží zeleň“ u řeky



„revitalizované“ náměstí před Hlavním nádražím



Savana v Hradci Králové



Jak zničit trávník nadměrným sekáním



Posekáno na krátko – je sucho a nezavlažuje se
Květen 2009 Srpen 2009



„anglický“ trávník – jak si jej představují profesionálové starající se o městskou zeleň. Září 2009
Tráva uschne, uchytí se bodláky.



V Praze je to stejné – „zeleň“ naměstí Jiřího z Poděbrad, září 2009



V Praze je to stejné – důsledky „pečlivé“ péče o zeleň, Riegrovy sady, září 2009



V Praze je to stejné – Petřín, září 2009
Na tomto úseku se zahradníci již nedostali k posekání na drn, tráva pak i za sucha zůstává zelená.



Rozdíly v péči o zeleň v centru evropských velkoměst. Září 2009
Praha, Václavské nám. Zürich